Pod noční oblohou se často necháváme unášet krásou hvězd i fantazií při hledání obrazců. Právě Mezinárodní den koček, slavený každoročně 8. srpna, je dokonalou příležitostí k objevení, kolik „kočičích“ stop zanechaly nejen v našich domovech, ale i v astronomii. Věděli jste, že kočky mají svá souhvězdí, mlhoviny i vlastní vesmírné hrdiny? Ponořte se s námi do fascinujícího spojení vesmíru a těchto chlupatých společníků * dozvíte se, jak je možné najít „kočku“ na obloze nebo proč jsme jednu opravdu vyslali do kosmu!
Souhvězdí inspirovaná kočkami: od Lva po Rysa
Mezi nejvýraznější souhvězdí naší oblohy patří Lev, které je od března do května snadno pozorovatelné hlavně nad střední Evropou. Jeho charakteristická hříva vytváří tvar připomínající otazník, známý jako Serp Lva. Právě v této oblasti najdeme až pět objektů Messier, včetně slavného Tripletu Lva (spojené galaxie M65, M66 a NGC 3628).
O něco méně nápadné je sousední souhvězdí Malého Lva mezi Lvem a Velkou medvědicí. Protože jeho hvězdy nejsou příliš jasné, doporučujeme jej zkusit najít hlavně v období od dubna do května, nejlépe s použitím dalekohledu. Leží zde i několik zajímavých galaxií, které však vyžadují větší přístroje.
Pro zkušenější pozorovatele nabízí jarní obloha i souhvězdí Rysa, které svým klikatým tvarem dalo vzniknout názvu — najít ho není jednoduché. Nejlépe se objevuje v březnu, pomáhá k tomu čistá a tmavá noční obloha na latitudách od +90deg do -55deg.
V roce 2024 bylo na světě odhadováno přibližně 480 milionů toulavých a 350 milionů domácích koček. Jen v České republice jsou domácí kočky oblíbenější než kdy dřív, což se mimo jiné odrazilo i na zájmu o astronomii s „kočičí“ tematikou.
Kočičí tajemství ukrytá v hlubinách vesmíru
Pokud patříte ke šťastným majitelům většího dalekohledu, otevře se vám možnost objevit na obloze i méně známé objekty s názvy inspirovanými kočkami. Mezi pozorovací perly rozhodně patří Galaxie Kočičí Oko (Messier 94) v souhvězdí Honících psů. Její jasné jádro a spirální svit vyniknou na jaře, hlavně mezi březnem a květnem.
Za opravdovou astronomickou lahůdku je považována planetární mlhovina Kočičí Oko (NGC 6543) v souhvězdí Draka. V severních šířkách ji můžete zahlédnout mezi květnem a listopadem. Proslulá je svým složitým vnitřním vzorem, který připomíná pohled bystré šelmy.
Rovněž výrazná je mlhovina Kočičí tlapka (NGC 6334) v souhvězdí Štíra, výrazně červeně zbarvená díky prachovým oblakům. Vidět ji však můžete jen v období od dubna do srpna a především pomocí větší optiky. V souhvězdí Velké medvědice zase galaxie známé jako skupina Češírský kocour tvoří díky gravitačnímu jevu podobu usmívající se kočky.
Kočičí kuriozity: objekty, které vás překvapí
Ne všechny objekty s kočičí“ duší musí mít nápadné jméno. Třeba tajuplná mlhovina Spaghetti (Simeis 147), což je zbytek po explozi supernovy, spojuje souhvězdí Vozky a Býka okázalou sítí vláken. Ve stejné kategorii zaujme i emisní mlhovina Sh2-284 v souhvězdí Jednorožce — její tvar mnohým astronomům připomíná právě profil usměvavé kočičí hlavy.
Astronomická komunita v jižních zeměpisných šířkách ocení Kilovou mlhovinu (NGC 3372). Především na snímcích Hubbleova teleskopu se můžete pokochat tvarem podobným skákající kočce, což opět dokládá nápaditost lidské fantazie při pojmenovávání těles a jevů v astronomii.
Přehled nejznámějších kočičích objektů a období pozorování
| Název objektu | Období viditelnosti |
|---|---|
| Souhvězdí Lev | březen—květen |
| Souhvězdí Rys | březen |
| Galaxie Kočičí oko (M94) | březen—květen |
| Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) | květen—listopad |
| Mlhovina Kočičí tlapka (NGC 6334) | duben—srpen |
Když kočky cestují vesmírem
Možná vás překvapí, že první kočka, která se dostala až do vesmíru, byla Félicette. Tento nezapomenutelný okamžik se odehrál 18. října 1963, kdy Félicette dosáhla senzačních 160 kilometrů nad zemským povrchem. Výsledky této mise přispěly k našim znalostem o vlivu mikrogravitace na živé organismy a otevřely cestu dalším vesmírným výzkumům.
Květinové slavnosti a kočičí dny
Každý 8. srpen slavíme Mezinárodní den koček, kterou podpořil Mezinárodní fond pro ochranu zvířat IFAW. Tento den propojuje milovníky koček napříč kontinenty — nejen v domácím prostředí, ale i v klubech astronomů či na sociálních sítích. U našich východních sousedů je „kočičí svátek“ spojován s příchodem jara a slaví se už 1. března, v Japonsku dokonce 22. února podle zvuku mňoukání.
Za sebe musím říct, že hledání těchto tichých „koček“ mezi hvězdami je momentem, kdy se spojuje dětská zvědavost i úcta k nekonečné fantazii vesmíru. Stačí vzít do ruky jednoduchou hvězdnou mapu, případně menší dalekohled, a nechat se vést nebeským „lovem na kočky“. Často mě překvapí, kolik inspirace právě tato spojení astronomie a našich domácích mazlíčků přinášejí.
Příště, až budete bloudit pohledem po noční obloze, vzpomeňte si na kočičí souhvězdí, mlhoviny i neuvěřitelné příběhy vesmírných misí se zvířecími hrdiny. Kočky nás inspirují nejen na zemi, ale i v nejvzdálenějších koutech vesmíru.
FAQ: Kočičí souhvězdí a objekty ve vesmíru
Kolik souhvězdí má spojitost s kočkami? Na noční obloze lze najít několik „kočičích“ souhvězdí, mezi hlavní patří Lev, Malý Lev a Rys. Další objekty nesou kočičí jména díky své podobnosti či fantazijním představám — vzpomeňme např. na mlhovinu Kočičí oko.
Kde nejlépe pozorují nejznámější kočičí souhvězdí?
Souhvězdí Lev je dobře viditelné od března do května v celém Česku. Pro detailnější pohled použijte dalekohled, u slabších souhvězdí doporučujeme vyjet za město mimo světelné znečištění.
Kdo byla Félicette a proč je slavná?
Félicette je první kočka, která byla vyslána do vesmíru v roce 1963. Její let byl klíčový pro výzkum vlivu vesmírného prostředí na živé organizmy.
Jsou ve vesmíru ještě jiná zvířata s vlastním souhvězdím?
Ano, kromě koček nalezneme na obloze souhvězdí pojmenovaná podle psů, orlů, delfínů či lvů. Zvířecí motivy jsou v astronomii časté, neboť lidé odedávna promítali své příběhy do hvězd.
Komentáře