Představte si den, kdy Slunce vystoupá na oblohu nejvýše za celý rok — nebo naopak, kdy jeho svit sotva proklouzne nad horizont. Právě tyto okamžiky označujeme jako slunovrat, a přestože se opakují dvakrát ročně, vždy v nás vyvolávají zvláštní pocit a připomínají nám propojení s přírodou. Pokud toužíte vědět, kdy a proč k těmto jevům dochází, a jak ovlivňují běžný život i tradice, nepřestávejte číst, protože právě tyto chvíle dávají roku rytmus i ve střední Evropě.
Co to vlastně je slunovrat?
Slunovrat nastává v okamžiku, kdy je osa rotace Země vůči Slunci nakloněna nejvíce na sever nebo na jih — přibližně 23,5° od kolmé roviny své dráhy. Tento jev lze popsat buď jako přesný časový okamžik, nebo jako celodenní událost, kdy se Slunce pohybuje na své nejextrémnější severní či jižní dráze. Právě proto jsou v den slunovratu nápadně odlišné délky dne a noci.
Slunovraty během roku
Během roku zažíváme dvě výrazné etapy — letní slunovrat a zimní slunovrat. Od zimního slunovratu začínají dny postupně prodlužovat, zatímco po letním slunovratu se naopak zkracují. Nejvýše je Slunce u letního slunovratu, který znamená i nejdelší den v roce, zatímco zimní slunovrat přináší nejkratší den a nejnižší Slunce v poledne.
Co znamenají dny slunovratu pro nás?
V den zimního slunovratu bývá Slunce nad horizontem nejkratší dobu a jeho paprsky dopadají na zem v nejnižším úhlu. Toto období značí začátek zimy a pro mnohé z nás je impulsem k zahájení tradičních zimních oslav. Naproti tomu letní slunovrat je časem nejdelšího dne, Slunce je v poledne nejvýše a jeho paprsky dopadají s nejostřejším úhlem. Je to začátek léta a čas mnoha lidových slavností či rozjímání při východu slunce například na horách.
Letošní slunovraty očima čísel
| Slunovrat | Datum a čas |
|---|---|
| Letní slunovrat 2025 | 21. června, 5:42 (moskevského času) |
| Zimní slunovrat 2025 | 21. prosince, 18:03 (moskevského času) |
Významné geografické linie
Na naší planetě existují tzv. paralely, které jsou přímo spojeny se slunovraty:
- Obratník Raka — 23° 26' severní šířky
- Obratník Kozoroha — 23° 26' jižní šířky
- Severní polární kruh — 66° 33' severní šířky
- Jižní polární kruh — 66° 33' jižní šířky
Krása orientace podle Slunce: Příklady z historie
I v našich končinách najdeme historické stavby, jejichž založení kopíruje právě sluneční cyklus. Mezi českými památkami vynikají například starobylé kamenné kruhy na Šumavě, kde východ slunce při letním slunovratu tvoří zajímavou podívanou — podobně jako slavný Stonehenge v Anglii. Jinde byly oltáře nebo chrámy orientovány tak, aby zachytily první paprsky právě v den slunovratu. Právě propojení přírody a lidských staveb dodává tomuto dni zvláštní atmosféru.
Starověká města a chrámy často vznikala v souladu s cykly Slunce — připomínají, jak hluboce byl kalendář našich předků spjat s přírodními jevy.
Slunovraty v číslech: Hlavní fakta
- Nejdelší den v roce připadá vždy na letní slunovrat.
- Nejkratší den zažíváme během zimního slunovratu.
- Rovnodennost je období, kdy jsou den i noc stejně dlouhé a nedochází k tak extrémnímu kolísání světla jako při slunovratu.
- V roce 244 př. n. l. použil Erathostenés stín v den slunovratu k výpočtu obvodu Země a tak ukázal, jak pečlivě lidé sledovali sluneční cyklus.
Z pohledu člověka žijícího v našem podnebí jsou slunovraty krásným mezníkem. Nejkratší a nejdelší den roku jasně předělují jednotlivé etapy a mají vliv na zvyklosti, svátky i naši náladu.
Když se zamýšlím nad opakováním těchto přírodních jevů, vždy mě fascinuje ta nenápadná, ale přesto silná pravidelnost přírody. Vždyť právě rytmus světla a tmy určuje mnohé z našich obyčejných i slavnostních chvil. Slunovrat pro mě symbolizuje nejen změnu v přírodě, ale i vnitřní příležitost zpomalit, více pozorovat světlo kolem sebe a užít si magii dne — ať už na procházce v lese, v rodinném kruhu, nebo při setkání s přáteli pod širým nebem.
Jednoduché srovnání: klíčové rozdíly mezi slunovratem a rovnodenností
| Jev | Délka dne a noci |
|---|---|
| Slunovrat | Nejdelší nebo nejkratší den, výrazný rozdíl |
| Rovnodennost | Den i noc stejně dlouhé |
Ať už patříte k lidem, kteří pečlivě sledují přírodní cykly, nebo si jen užíváte slunečních paprsků s přáteli, nezapomeňte, že každý letní slunovrat a zimní slunovrat jsou krásnou připomínkou toho, jak moc nás příroda ovlivňuje. Nejdelší den v roce je o poznání, nejkratší může být výzvou — ale oba patří ke středně často vyhledávaným tématům souvisejícím s žitím v srdci Evropy.
Časté otázky ke slunovratům
- Kdy je nejdelší den v roce? Nejdelší den je během letního slunovratu, obvykle okolo 21. června.
- Jaký je rozdíl mezi slunovratem a rovnodenností? Během slunovratu je délka dne a noci nejvíce odlišná, kdežto při rovnodennosti jsou stejné.
- Proč není nejteplejším dnem roku letní slunovrat? Protože Země potřebuje čas na nahřátí, nejvyšší teploty často nastávají až několik týdnů po slunovratu.
- Ovlivňuje slunovrat přírodní dění? Ano, v přírodě spouštějí slunovraty například určité aspekty růstu rostlin a chování zvířat.
Komentáře